Obec Dobroutov je vzdálena 2 km jižně od Polné, od krajského města Jihlavy 13 km severovýchodně. Je položena v severozápadní části Křižanovské vrchoviny při silnici II. třídy č.351, spojující Polnou a Třebíč. Katastrální území má rozlohu 1012 ha a zahrnuje např. Ochoz – největší lesní komplex na Polensku.
Text první aktuality – například oznámení o plánované akci.
Text druhé aktuality – například upozornění na uzavírku silnice.
Text třetí aktuality – například poděkování za účast na akci.
Nejstarší písemná zmínka je z roku 1356 v listině Čeňka z Lipé. Dobroutov byl po staletí součástí polenského panství. V 19. století byla obec po Polné a Nížkově třetí největší na Polensku. V roce 1826 byla v obci zřízena škola; v roce 1902 navštěvovalo již dvoutřídní školu 67 žáků. V roce 1903 byl založen Sbor dobrovolných hasičů. Od nepaměti byl v místě v provozu mlýn zvaný "Krcálek", původně dřevěný, po roce 1945 majitelem Václavem Vlkem přestavený a vybavený moderním zařízením. Uzavřen byl v roce 1960. K mlýnu se váže pověst o hastrmanovi. Po skončení druhé světové války se v obci zdržoval početný rumunský prapor. Vojáci při svém odchodu postavili uprostřed návsi v upomínku na padlé památný rumunský kříž. Po roce 1948 bylo ze vsi akčním výborem KSČ násilně vystěhováno několik selských rodin. V roce 1958 bylo založeno Jednotné zemědělské družstvo, v roce 1974 připojené k JZD Vysočina se sídlem v Janovicích.
Uprostřed návsi u potoka, naproti čp. 48, stojí smírčí kámen (75-55-18 cm) s vytesaným křížem, postavený dle pověsti počátkem 19. století na památku dvou francouzských vojáků, kteří zde údajně zahynuli v souboji o hezkou dívku. K obci se váže několik zajímavých pověstí (uloženy v archivu klubu Za historickou Polnou). Dřevěný (březový) rumunský kříž z roku 1945 byl nahrazen věrnou trvalou imitací z ocelových trubek. V roce 2014 byl za přítomnosti zástupců rumunské ambasády odhalen nový kříž – věnovaný Rumunskou stranou. Na okraji obce se dochovaly dva prastaré sklepy (lochy), vestavěné do stráně. Při silnici do Polné, v místě, kde při Zhořském potoce stávala velká selská usedlost (v roce 1652 uváděná jako pustá), stojí socha sv. Jana Křtitele – dílo polenského sochaře Václava Viktora Morávka. Za pozornost stojí malby na splavu návesního rybníka od výtvarníka, polenského učitele Josefa Kosa (1914–1989).
Pravidelně se "drží" masopustní průvod maškar s hudbou, tradice se provozovala i v dobách omezování a zákazu – v období tzv. normalizace. V obci se v minulosti hrálo loutkové i ochotnické divadlo. V bývalém lomu na durbachit na okraji obce, kde se údajně ještě v 18. století těžil také grafit, je v současné době sportovní střelnice Klubu vojáků v záloze. Dlouho tradici má v Dobroutově také místní Dobrovolný sbor hasičů a hasičský sport. Na regionálních soutěžích se družstvo žen umisťuje pravidelně na prvním místě.
Obec Dobroutov je samostatnou obcí s vlastním Obecním úřadem. Kancelář úřadu je umístěna v přízemí budovy bývalé školy. Zastupitelstvo obce má 7 členů:
Úřední hodiny: každé úterý od 18:00 – 20:00
obyvatel
ha. katastr
m.n.m. nadmořská výška
rybníky
Obec Dobroutov (dále jen obec) je základním územním samosprávným společenstvím občanů; tvoří územní celek, který je vymezen hranicí území obce – dle zákona č. 128/2000 o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. Je veřejnoprávní korporací, má vlastní majetek a v právních vztazích vystupuje svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Pečuje o všestranný rozvoj svého území a potřeby svých občanů; při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem. Při výkonu samostatné působnosti (samospráva) se obec řídí pouze zákony a obecně závaznými právními předpisy vydanými ústředními orgány k jejich provedení.